Sluchátka Archives - tomasfenyk.cz

Bezdrátová sluchátka Lamax Beat Prime P-1 – recenze

V posledních letech je možno sledovat trend odstraňování klasického 3,5 mm konektoru z různých zařízení (hlavně těch mobilních). Je tak možné, že řada uživatelů se místo sluchátek vybavené novými konektory (USB-C) poohlédne i po bezdrátových alternativách, jejichž používání může poskytnout určité výhody. Navíc, ceny bezdrátových sluchátek jsou v současnosti na poměrně snesitelné úrovni podobné té u drátových sluchátek. Navíc v rámci kvality zvuku a provedení zde již není vidět (slyšet) takové velké množství kompromisů, jako dříve. Dnes se zaměřím na bezdrátová špuntová sluchátka Lamax Beat Prime P-1, která by měla nabídnout kvalitní zvuk, poměrně dobrou výdrž na baterii a nakonec snesitelnou cenovku.

Provedení

Jako první věc zmíním velikost sluchátek – z obrázků to není úplně patrné, ale sluchátka jsou poměrně velká – ovšem to by platilo spíše k porovnání s klasickými drátovými sluchátky. Pokud by se měly rovnat s bezdrátovými konkurenty (které mají podobné konstrukční řešení), pak jsou naopak poměrně kompaktní. Při nasazení sluchátka přesahují uši a spaní s nimi či jejich nošení pod čepicí tak není úplně to pravé. Je to jako nošení klasických peckových sluchátek – po krátkém navyknutí poměrně pohodlné, jelikož zde nejsou žádné ostré hrany, které by tlačily do ucha a jelikož je šasi sluchátek příjemně tvarované. Na konci každého sluchátka je pak umístěna plocha se zabudovaným magnetem, které umožňuje spojení sluchátek k sobě – poměrně sympatická a praktická záležitost. Z fotek je zřejmě patrné, že sluchátka mají hnědou barvu – jiné provedení se v současnosti nevyrábí a ona hnědá barva nevypadá vůbec špatně. Jednotlivé prvky jsou skvěle sladěny a design sluchátek pak působí velmi dobře (subjektivně).

Co se týče materiálu, pak se zde opravdu jedná o kovovou slitinu. Nicméně i přesto jsou sluchátka příjemně lehká a s jejich samovolným vypadáváním jsem neměl problémy ani při běhu (i bez využití dodatečných nástavců pro uchycení do ucha). Kabel vedoucí mezi sluchátky a ovládacím panelem je potažen textilií. Působí příjemně na dotek a možná by mohl snést i hrubější zacházení.

Samotný ovládací panel sluchátek je tvořen z plastu. Jedná se o příjemně kompaktní součást ukotvenou na kabelu pod pravým sluchátkem. Zde bych vytkl vzdálenost panelu od sluchátka – kdyby byla delší, jistě by to bylo příjemnější. Panel takto vždy visí blízko ucha a je téměř vždy vidět – umístění níže by možná bylo praktičtější i z hlediska lepšího vyvážení (nicméně rozhodně to není tak, že by takto panel tahal za ucho). Celý panel je pak oproti sluchátkům zhotoven z plastu. Velmi se mi líbí provedení konektoru (micro USB) pro nabíjení baterie sluchátek – je umístěn sympaticky na boční straně ovládacího panelu, kde není nijak extra nápadný. Naštěstí není schován pod krytkou, což na jednu stranu může vést ke snadnějšímu vniknutí kapaliny do elektroniky, nicméně na stranu druhou nemusíte odstraňovat krytku při každém dobíjení, což se často negativně projeví na životnosti podobných řešení v závislosti na intervalu nabíjení. Na ovladači se pak na svrchní straně nacházejí tři tlačítka, mikrofon a LED dioda. Více k těmto prvkům v další kapitole článku.

Zvuk, utlumení okolí a dosah sluchátek

Když jsem si sluchátka nasadil poprvé a pustil hudbu, překvapilo mě jejich zvukové podání. Z jejich poslechu mám velmi dobrý pocit. Jediné, co mi trochu vadilo, byla poměrně výrazná basová složka, která se projevuje v celém spektru a mírně zastírá zbytek, respektive by se dalo říci, že ten zbytek není tak výrazný. Basy jsou hutné, chybí mi u nich však větší detail a separace. Při jejich mírném vytažení ekvalizérem pak začnou výrazně překrývat středy i výšky. Výškám by neuškodila větší průraznost a podobně jako u basů také detail. Právě výšky jsou poměrně upozaděny a ani po využití ekvalizéru jsem nebyl s jejich podáním úplně spokojen (třeba jako u SoundMagic E10), podání je však určitě dostatečné (ostatně možná je to jen moje síla zvyku :-)). U podání středů myslím není příliš co vytknout a jejich podání je dobré. Při poslechu je pak možno vnímat i určitou prostorovost, což je jedině příjemné plus.

Se zvukovým podáním jsou sluchátka vhodná spíše na poslech rytmické hudby založené více na basovou a středovou složku. Při poslechu složitějších skladeb bude možná třeba trochu si pohrát s ekvalizérem pro zajištění ostřejšího zvuku (třeba dát vyniknout kytarám, basám,…) či všeobecné vytažení detailů. I přes kritiku výše bych sluchátka zařadil mezi lepší průměr. Vzhledem k tomu, že se jedná o bezdrátová sluchátka, tak se jedná o překvapivě dobrý zvukový přednes odpovídající v současnosti dané cenové hladině. Poslech s nimi je příjemný a líbivý.

Co se týče utlumení zvuků z okolí, tak zde je odváděna dobrá práce. Sluchátka dobře utlumí okolní zvuky v posilovně (i hlasitější hudbu), v městské hromadné dopravě i jinde.

Dosahem jsou sluchátka schopna bez problémů pokrýt desetimetrovou vzdálenost. Nějaká ta zeď či překážka jim také nedělá příliš problém. S vypadáváním signálu či zvuku jsem se po dobu jejich užívání zatím nesetkal.

Ovládací panel a ovládání sluchátek

Ovládací panel obsahuje tři tlačítka – jedno potvrzující, plus a minus. Dle očekávání je s těmito tlačítky možno v závislosti na zařízení a systému možno pouštět přehrávač, měnit skladby, hlasitost či provádět jiné věci.

Spouštění sluchátek pak probíhá stisknutím středového tlačítka na přibližně 4 vteřiny. Následně se ozve uvítací tón. Sluchátka mají několik tónů – patří mezi ně například signalizace připojení k zařízení (či odpojení), přehození skladby, upozornění (notifikace), dosažení hranice hlasitosti (nejnižší/nejvyšší) a další. Velkou výhodou sluchátek je, že je možno nastavit si hlasitost jak u samotných sluchátek, tak potom samozřejmě na samotném zařízení, které odesílá zvuk na sluchátka. Nastavením hlasitosti na sluchátkách se pak upraví také hlasitost jednotlivých tónů. Vypnutí sluchátek je podobně jako spuštění doprovázeno tónem a probíhá také dlouhým stisknutím středového tlačítka.

Kromě zvukové signalizace probíhá také notifikace s pomocí LED diody. Po zapnutí sluchátek a čekání na připojení k zařízení dioda divoce bliká. Po připojení pak bliká v několikavteřinových intervalech – snadno tedy poznáte, zdali jsou sluchátka v provozu a co se s nimi děje. Bohužel je dioda také poměrně dosti oslnivá a nápadná – při poslechu ve tmavém prostředí tak působí trochu jako světlo na majáku. Rozhodně bych ji v tomto podání považoval za rušivý element.

Handsfree a multipoint připojení

Sluchátka mohou díky integrovanému mikrofonu samozřejmě sloužit jako bluetooth handsfree. Volání s nimi však není úplně to pravé ořechové – občas mě druhá strana slyšela, občas ne. Velice záleží na tom, jak dobře je zrovna mikrofon nasměrovaný na ústa hovořícího. Jako základní dorozumívací prostředek určitě stačí. S mikrofonem jsem se pak pokoušel komunikovat i například při hraní Counter Strike: Global Offensive a nebyly s tím větší problémy.

V rámci handsfree by sluchátka měla umět naslouchat dvěma zařízením zároveň – z jednoho například odebírat hudbu či film (tablet) a z druhého přijímat telefonní hovory (mobil). Tuto vlastnost jsem se pokoušel otestovat mezi dvěma telefony s Androidem a mezi telefonem a počítačem s Windows 10. Bohužel se mi ani jednou nepodařilo připojit sluchátka k oběma zařízením najednou – funkci naslouchání vícero zařízení najednou tedy potvrdit nemohu.

Výdrž

Obvykle jsem se při užívání sluchátek dostal na minimálně 4,5 hodiny čistého času, což by odpovídalo specifikaci výdrže na 5 hodin. Všiml sem si však, že s klesajícím stavem nabití baterie občas vynechává pravé sluchátko a hraje slaběji, než to levé. Po nabití je pak vše opět v pořádku. Výdrž pak při porovnání s ostatními bezdrátovými sety spadá spíše do průměru až podprůměru – je však nutno brát v potaz příjemně kompaktní rozměry sluchátek.

Balení

Malá krabička, ve které je při zakoupení obsažen celý produkt, nabídne kromě samotných sluchátek také tři druhy nástavců o různých velikostech, krátký napájecí kabel (USB – micro USB), nástavce pro zajištění sluchátek k uchu a praktické kulaté pouzdro. Na kabelu je výslovně uvedeno, že se jedná pouze o kabel určený k nabíjení, přenášet data přes něj opravdu možné není.

Závěr

Lamax Beat Prime P-1 rozhodně nejsou úplně ta nejlevnější bezdrátová sluchátka na trhu – cena v době zakoupení byla 1290 Kč s DPH. Za svou cenu se ale nemusí stydět. Nabídnou poměrně slušnou výbavu, dobrý zvuk a dobré provedení. Jako sluchátka pro sportovní nadšence je mohu jednoznačně doporučit a mají za mě palec nahoru.

Recenze in-ear sluchátek SoundMagic E10

Jelikož často cestuji hromadnou městskou dopravou, začal mi v poslední době vadit onen všudypřítomný hluk motorů, dopravy a velkoměsta, a já se začal ohlížet po něčem, co by mi mohlo posloužit částečně jako ucpávky do uší, a částečně třeba také jako trochu kvalitnější věc pro reprodukci hudby. Na trhu je momentálně k dispozici záplava in-ear sluchátek a mezi populárnější a levnější (a všude dostupné) modely se řadí například Sennheiser CX-300 II či ještě levnější Creative EP-630. Oba modely mají spoustu kladných recenzí, nicméně najde se i určité množství záporných, které poukazují především na chatrnější provedení kabelu, a sem tam i méně vyvážený a pro některé velmi přebasovaný zvuk, který je v dnešní době tak oblíbený (basy jednoduše dodávají sebejistotu :-)). Stojí za to připlatit si za dražší SoundMagic E10 nebo třeba jiná sluchátka a co za „neznámou“ značku to vlastně SoundMagic je? Na to se zkusím v této recenzi zaměřit.

Představení

SoudMagic je původem čínská značka, která se údajně snaží zaměřit na zvukově kvalitní sluchátka za přinejmenším přijatelnou cenu. Značka je to poměrně mladá, nicméně podařilo se jí už na trh vychrlit pár, dle recenzí slušných kousků, a sluchátka E10 patří právě mezi ně.

Jak sluchátka hrají?

Dnes to vezmu trochu naruby a rovnou se podělím o to nejdůležitější – tedy o pocity ze zvukového podání SoundMagic E10. Opět prosím berte na vědomí, že každý slyšíme jinak a každý má rád odlišné zvukové podání. Bude to tedy poněkud subjektivní :-).

Je zvuk opravdu tak parádní, když okolo těchto sluchátek dělá spousta lidí dělá takový hype? Ano, i ne. Jednoduše pokud přecházíte z dodávaných špuntů k telefonu či pecek, nebo levnějších sluchátek okolo 400 Kč, zvuk vás dozajista ohromí. Pokud však máte zkušenosti třeba s kvalitnějšími náhlavními sluchátky a rádi si pustíte hudbu i na lepší domácí audio sestavě, tak vás to asi ze židle úplně nezvednou, nicméně tím určitě nechci o E10 říct nic špatného. Zvukovou kvalitou jsou to sluchátka, s přihlédnutím k ceně, opravdu velmi dobrá. Sluchátka mají velmi detailní a přesné podání – nejsou zde navíc takové násilné dunivé basy, na které je člověk zvyklý třeba od Sennheiseru (CX 300 II a jiné), nicméně není to podle mého názoru není vůbec na škodu. Basy mají takto totiž mnohem více detailů a mně osobně toto podání přijde mnohem příjemnější, jelikož basy tolik nepřebíjí střední a vyšší frekvence. I přes tento fakt bych sluchátka určitě zařadil do řady těch více „basových“ a z tohoto hlediska by tedy snad zklamat neměla. Občas jsem obzvláště při počáteční používání pozoroval, že basy a středy se v určitých písničkách trochu podobají „plácání do bláta“, ale stačila chvilka laděni s ekvalizérem a bylo vystaráno – zdá se mi, že tato zvuková vlastnost se po několika hodinách užívání ze sluchátek vytratila a basy jsou nyní velmi příjemné. Celkově po vyladění ekvalizéru jsem byl se zvuk nadmíru spokoje, nicméně i bez něj sluchátka znějí velmi dobře a poslech bez užití ekvalizéru je příjemný a vyvážený. Pokud hledáte sluchátka se silnějšími basy, mohu v podobné cenové kategorii doporučit například sluchátka anglické firmy – RHA MA350, která jsem měl také možnost vyzkoušet (basy jsou opravdu velmi, ale veeelmi hutné, hluboké a pronikavé a stále tolik nepřebíjí středy a výšky). E10 mi však přišla zvukově o něco vyrovnanější, proto jsem zvolil je.

Co se týče výšek a středů, nemám příliš co vytknout, opět velmi detailní, ale občas mi přišly takové nějaké … nemastné, neslané – opět platí to samé, co u basové stránky zvuku, tedy lehké vyladění ekvalizérem a po několika hodinách jsem si prakticky neměl na co stěžovat. Kytarová sóla zde určitě nezaniknou a akustická kytara se zpěvem se také poslouchá na E10 velmi dobře. Podle mě by si sluchátka měla hravě poradit se všemi druhy hudby – zkoušel jsem vážnou hudbu, DnB, death metal, metalcore, dubstep a mnoho dalšího, a rozhodně jsem se nikde nesetkal s tím, že by na tento styl sluchátka neměla. Zvukově tedy opravdu nemám příliš co vytknout – znějí dobře i při vyšší hlasitosti a s časem užívání se mi zvuk sluchátek líbil více a více. Ve zvuku lze navíc nalézt i určitou „prostorovost“, které vyniká také díky poměrně dobrému utlumení okolních zvuků, ale o tom níže.

Provedení, utlumení a jak sedí v uších

Z obrázků to asi nepůjde příliš dobře poznat, ale E10 jsou poměrně rozěmrná sluchátka, která vám, pokud máte menší uši, mohou po nasazení trčet i ven. Pokud možno, silně doporučuji osobně sluchátka před koupí někde vyzkoušet. Šasí sluchátek je jinak provedeno ve skutečné kovu (což je v této cenové hranici celkem plus) – mohla by tedy teoreticky vydržet o něco více, než běžná plastová sluchátka.

Někteří uživatelé design sluchátek chválí a údajně jim vzhledově přidává na hodnotě, mně to přijde spíše opačně – poměrně výrazné barevné přechody a potisky působí na sluchátkách trochu levně. Špatně ale rozhodně nevypadají – na to si nicméně udělejte názor sami :-).

Sluchátka jsem kupoval hlavně kvůli utlumení vnějších zvuků – tuto roli plní celkem dobře, i když bych si to určitě dokázal představit lépe. Po zvolení správných nástavců bych utlumení přirovnal třeba ke sluchátkům Sennheiser CX 175 a podobným. Pro lepší utlumení je možno zakoupit také nástavce Comply TX400, se kterými jsou E10 kompatibilní, anebo si můžete nástavce vyrobit sami ze špuntů do uší, potom je efekt utlumení také solidní ;-). Co se týče hmotnosti sluchátek, ta je údajně dle specifikací 11 g, což je celkem optimum vzhledem k provedení šasi. Z uší mi zatím sluchátka nevypadla ani jednou.

Zapomněl jsem zmínit ještě další velmi důležitou část sluchátek – kabel. Sluchátka disponují krouceným kabelem, který by měl údajně zlepšit jeho životnost, což by mohlo být pro některé uživatele klíčové. Kabel má lesklé provedení a nezasekává a nemotá se tolik, jako běžné gumou potažené kabely. Kabel také nelze tak dobře ohnout, což bych viděl jako výhodu zamezující nadměrnému fyzickému opotřebení. Kabel tedy chválím jako praktickou a funkční věc, co do zvuku má také dozajista velký vliv. Mnozí také jistě ocení opravdu malý „mikrofonní“ efekt kabelu – nějaký minimální tam je, ale nijak mě neruší. Se sluchátky můžete bez problémů chodit, aniž byste většinu času poslouchali nárazy kabelu do oblečení či jeho jiné pohyby.

Pochvalu bych také dal za kovové provedení konektoru jacku a kovové provedení rozdělovače signálu levého a pravého sluchátka. Opět mi to subjektivně přidává na pocitu odolnosti sluchátek. Jack na konci kabelu je rovný a konektor je pozlacený. Délka kabelu je pak tradičních 120 cm, což plně dostačuje na většinu použití.

Obsah balení

Krabička balení je poměrně vzhledná a na rozdíl od jiných výrobců není celá provedená v nedobytném plastu, ale v papíru, takže se ke sluchátkům dá dostat i bez nůžek (hurá!). V balení potom najdete kromě sluchátek stylové pevné pouzdro na zip, které sluchátka jistě spolehlivě ochrání, a také celkem 6 párů různých silikonových nástavců do uší. Zapomněl jsem ještě na klipsnu pro uchycení sluchátek k oblečení. Kupodivu zde nebyl žádný manuál či upozornění, jež často bývá jinde.

Dodávané příslušenství je tedy celkem bohaté a určitě udělá radost.

Specifikace

Sluchátka disponují poměrně širokým frekvenčním rozsahem 15 Hz~22 Khz a nabízejí citlivost 100 (+-2) dB. Impedance je pak 16 Ohmů a maximální výkon vstupu 20 mW. Za zmínku pak určitě stojí větší, 10 mm neodymiové měniče, kvůli kterým jsou zřejmě sluchátka objemnější.

Závěr

Za cenu do 1000 Kč se podle mého názoru jedná o vynikající sluchátka s detailním zvukovým podáním. Basy jsou prokreslené, živé, na dobré úrovni a při tom stále nijak výrazně nepřebíjí středy či výšky. Chválím celkové provedení sluchátek – co do odolnosti působí tak, že skutečně něco vydrží. Kroucený kabel, kovové provedení konektoru a šasi sluchátek … tyto věci jsou opravdu přesvědčivé. Všechny uváděné vlastnosti spojené s dodávaným příslušenstvím v balení činí tato sluchátka poměrně atraktivní záležitostí, za kterou se možná osvědčí si připlatit.

Recenze sluchátek Sennheiser MX 375 + menší srovnání

Dnes se podíváme na pecková sluchátka MX 375 německé firmy Sennheiser. Tato sluchátka užívám již přes dva roky, a tak jsem si řekl, že bych k nim něco mohl napsat. Podělím se s vámi tedy o nějaké zkušenosti a srovnání s jinými.

První, co zaujme, je asi cena – dnes se stále prodávají okolo hranice 400 (+-50 Kč) korun a za tyto peníze sluchátka již z obalu slibují extra silné basy a poměrně dobrou technickou specifikaci. Konkrétně se jedná o frekvenční rozsah od 18 Hz do 22 kHz, citlivost až 122 dB/mW a impendanci 32 Ohmů. K tomu všemu jako bonus získáte v balení krom sluchátek také pouzdro na přenášení a samozřejmě pár pěnových náušníků.

Již od pohledu jsou sluchátka poměrně dobře odlišitelná od ostatních sluchátek momentálně na trhu a vzhledově tak nejsou úplně nudná :). Co se týče hmotnosti, tak ta je oproti jiným sluchátkům poměrně malá – u některých jedinců se může vyskytnout problém s vypadáváním z uší. Přesně jsem ji neměřil, ale sluchátka bych označil jako lehká. Onen problém s vypadáváním může také souviset s trochu nestandardním provedením … každý má ale tvar ucha jiný a každému budou pravděpodobně sedět jinak, já s nimi problém něměl. V případě nějakého nepohodlí jsou zde každopádně přibalené „náušníky“, se kterými já osobně po chvilce ani nepoznám, že v uchu vlastně nějaká sluchátka mám. Délka kabelu je 120 cm, což je dnes řekl bych plně dostačující standard. Na konci kabelu je pak „pozlacený“ 3,5 mm zahnutýjack. Kabel má soft-touch povrch a neklouže tak po látkách. Síla kabelu je větší, než u špuntů a zalomení či přetržení jsem se po dvou letech užívání nedočkal.

Nyní pár poznatků k tomu nejdůležitějšímu – zvuku. Citlivost sluchu se u každého člověka může lišit a tento názor je tedy opět třeba brát s rezervou. Přidám však pár srovnání.

Výrobci slibované silné basy jsou skutečně extra silné! Sluchátka si poradí i s přepálenými, velmi silnými basy bez velkého zkreslení a vibrovat vám potom bude celé ucho… Za toto tedy velká pochvala. Středy a výšky jsou pak také na velmi dobré úrovni a hlavně se nic mezi sebou nebije. Jediné, co bych na sluchátkách ve zvukovém podání ještě vylepšil, jsou výšky. Úroveň mají dobrou, nicméně na takové Sennheisery MX 475 nemají. Zvukovou kvalitu bych přirovnal k velkým sluchátkům Sennheiser HD 205 – zvukově téměř to samé, ale v mnohem menším provedení (je však nutné odmyslet fyzické výhody velkých HD 205 :)). Co se týče hlasitosti přednesu, tak sluchátka mají výše zmíněnou citlivost až 122 dB/mW – jsou tedy poměrně dost hlasitá a já je při poslechu ještě uměle zeslabuji na nižší stupeň hlasitosti. Po zvukové stránce bych pak nakonec MX 375 nevytkl za částku, za kterou se prodávají, asi nic. Basy kopou a zvuk „má koule“, nic zde nechybí. Při použití ekvalizéru (což je nutnost snad u každých pecek v této cenové relaci) by neměl být problém nasměrovat zvuk lezoucí ze sluchátek jakýmkoliv směrem dle preferencí uživatele – Já osobně se soustředím spíše na hloubky a zároveň výšky, ale tak, aby středy nezanikly a zvuk měl stále dostatek detailů … v metalu musí kytara pořádně živě říznout a sólo být pěkně probarvené, včetně vokálů :-).

Ve zvukovém porovnání například s MX 475 jsem již zmínil horší přednes výšek, ten je u MX 475 na skutečně velmi dobré úrovni. Nicméně u MX 475 prakticky úplně chybí basy – bez použití ekvalizéru jsem tak měl problém slyšet kopák u bubnů a basa jako kdyby neexistovala. Obecně mi přišly výšky dost přepálené. MX 475 se tedy soustředí na vyšší tóny a potěší spíše posluchače country a možná opery, než někoho, kdo hledá basy a obecně nižší tóny. Co se týče provedení, tak MX 475 vypadají kvůli lesklému provedení dle mého o dost hůře, vzhledem k tomu, že jsou dražší. V uchu také nebyla tak komfortní, jako MX 375. Líbilo se mi na nich ale lepší provedení zahnutého jacku, který tolik netrčí ven, jako u MX 375.

Měl jsem také možnost porovnání se sluchátky AKG Y15. Tato sluchátka se zvukově pravděpodobně nejvíce blížila přednesu MX 375. Zvukové podání bylo vyvážené a opět se mezi sebou nic nebylo. Basy ovšem ani po ekvalizaci neměly tak dobré podání a ani výšky se mi tolik nelíbily. Vzhledově bych zařadil Y15 někam mezi řadu sluchátek za 150,-. Provedení na mě působilo levně a nezachránila to ani mřížka na svrchní straně sluchátek. Líbilo se mi naopak pogumování vnitřních krajů náušníků. Oproti MX 375 měla sluchátka také mechanické zesilování hlasitosti na kabelu – na jednu stranu příjemná věc, na stranu druhou se jedná o poměrně nehezký a také nepraktický prvek. Hlasitost se upravuje pomocí velkého posuvníku, který se pod oblečením hýbe sám, jak chce, bohužel prostě moc trčí ven. Y15 jsou opět sluchátka dražší, než MX 375.

A do třetice mohu nabídnout srovnání se sluchátky trochu odlišného druhu – se špunty. Zde se budu věnovat pouze zvukovému srovnání se sluchátky Sennehiser CX 175 a LG QuadBeat 2. CX 175 jsou sluchátka o řád výše a je to slyšet i na jejich zvukovém podání. Zvuk je jednoduše mnohem více živější a detailnější, než u MX 375, a to jak ve výškách , tak v basech. Basy jsou u CX 175 také velmi silné. LG QuadBeat 2 pak nabídnou také velmi podobný zvuk jako MX 375, podobné basy, nicméně již ne tolik prokreslené a tak extrémně silné (stále jsou však velmi silné a soustředěné spíše na jejich vyšší hladinu a všeobecně se soustředí více na středy). Sluchátka LG mají také slabší výšky.

Sennheiser MX 375 bych tedy zhodnotil jako skvělá sluchátka a za nabízenou cenu poskytnou uživateli velmi dobré zvukové podání a prvotřídní provedení. Potěší pravděpodobně vyznavače všech žánrů, jelikož zvuk je poměrně dobře vyrovnaný a hloubky, středy ani výšky mezi sebou nesvádějí souboj. Popravdě řečeno, ono podání hlubších tónů je u MX 375 poměrně dost návykové. Za mě tedy jednoznačné doporučení.