Recenze sluchátek Sennheiser MX 375 + menší srovnání

Dnes se podíváme na pecková sluchátka MX 375 německé firmy Sennheiser. Tato sluchátka užívám již přes dva roky, a tak jsem si řekl, že bych k nim něco mohl napsat. Podělím se s vámi tedy o nějaké zkušenosti a srovnání s jinými.

První, co zaujme, je asi cena – dnes se stále prodávají okolo hranice 400 (+-50 Kč) korun a za tyto peníze sluchátka již z obalu slibují extra silné basy a poměrně dobrou technickou specifikaci. Konkrétně se jedná o frekvenční rozsah od 18 Hz do 22 kHz, citlivost až 122 dB/mW a impendanci 32 Ohmů. K tomu všemu jako bonus získáte v balení krom sluchátek také pouzdro na přenášení a samozřejmě pár pěnových náušníků.

Již od pohledu jsou sluchátka poměrně dobře odlišitelná od ostatních sluchátek momentálně na trhu a vzhledově tak nejsou úplně nudná :). Co se týče hmotnosti, tak ta je oproti jiným sluchátkům poměrně malá – u některých jedinců se může vyskytnout problém s vypadáváním z uší. Přesně jsem ji neměřil, ale sluchátka bych označil jako lehká. Onen problém s vypadáváním může také souviset s trochu nestandardním provedením … každý má ale tvar ucha jiný a každému budou pravděpodobně sedět jinak, já s nimi problém něměl. V případě nějakého nepohodlí jsou zde každopádně přibalené „náušníky“, se kterými já osobně po chvilce ani nepoznám, že v uchu vlastně nějaká sluchátka mám. Délka kabelu je 120 cm, což je dnes řekl bych plně dostačující standard. Na konci kabelu je pak „pozlacený“ 3,5 mm zahnutýjack. Kabel má soft-touch povrch a neklouže tak po látkách. Síla kabelu je větší, než u špuntů a zalomení či přetržení jsem se po dvou letech užívání nedočkal.

Sluchátka Sennheiser MX 375

Nyní pár poznatků k tomu nejdůležitějšímu – zvuku. Citlivost sluchu se u každého člověka může lišit a tento názor je tedy opět třeba brát s rezervou. Přidám však pár srovnání.

Výrobci slibované silné basy jsou skutečně extra silné! Sluchátka si poradí i s přepálenými, velmi silnými basy bez velkého zkreslení a vibrovat vám potom bude celé ucho… Za toto tedy velká pochvala. Středy a výšky jsou pak také na velmi dobré úrovni a hlavně se nic mezi sebou nebije. Jediné, co bych na sluchátkách ve zvukovém podání ještě vylepšil, jsou výšky. Úroveň mají dobrou, nicméně na takové Sennheisery MX 475 nemají. Zvukovou kvalitu bych přirovnal k velkým sluchátkům Sennheiser HD 205 – zvukově téměř to samé, ale v mnohem menším provedení (je však nutné odmyslet fyzické výhody velkých HD 205 :)). Co se týče hlasitosti přednesu, tak sluchátka mají výše zmíněnou citlivost až 122 dB/mW – jsou tedy poměrně dost hlasitá a já je při poslechu ještě uměle zeslabuji na nižší stupeň hlasitosti. Po zvukové stránce bych pak nakonec MX 375 nevytkl za částku, za kterou se prodávají, asi nic. Basy kopou a zvuk „má koule“, nic zde nechybí. Při použití ekvalizéru (což je nutnost snad u každých pecek v této cenové relaci) by neměl být problém nasměrovat zvuk lezoucí ze sluchátek jakýmkoliv směrem dle preferencí uživatele – Já osobně se soustředím spíše na hloubky a zároveň výšky, ale tak, aby středy nezanikly a zvuk měl stále dostatek detailů … v metalu musí kytara pořádně živě říznout a sólo být pěkně probarvené, včetně vokálů :-).

Ve zvukovém porovnání například s MX 475 jsem již zmínil horší přednes výšek, ten je u MX 475 na skutečně velmi dobré úrovni. Nicméně u MX 475 prakticky úplně chybí basy – bez použití ekvalizéru jsem tak měl problém slyšet kopák u bubnů a basa jako kdyby neexistovala. Obecně mi přišly výšky dost přepálené. MX 475 se tedy soustředí na vyšší tóny a potěší spíše posluchače country a možná opery, než někoho, kdo hledá basy a obecně nižší tóny. Co se týče provedení, tak MX 475 vypadají kvůli lesklému provedení dle mého o dost hůře, vzhledem k tomu, že jsou dražší. V uchu také nebyla tak komfortní, jako MX 375. Líbilo se mi na nich ale lepší provedení zahnutého jacku, který tolik netrčí ven, jako u MX 375.

Měl jsem také možnost porovnání se sluchátky AKG Y15. Tato sluchátka se zvukově pravděpodobně nejvíce blížila přednesu MX 375. Zvukové podání bylo vyvážené a opět se mezi sebou nic nebylo. Basy ovšem ani po ekvalizaci neměly tak dobré podání a ani výšky se mi tolik nelíbily. Vzhledově bych zařadil Y15 někam mezi řadu sluchátek za 150,-. Provedení na mě působilo levně a nezachránila to ani mřížka na svrchní straně sluchátek. Líbilo se mi naopak pogumování vnitřních krajů náušníků. Oproti MX 375 měla sluchátka také mechanické zesilování hlasitosti na kabelu – na jednu stranu příjemná věc, na stranu druhou se jedná o poměrně nehezký a také nepraktický prvek. Hlasitost se upravuje pomocí velkého posuvníku, který se pod oblečením hýbe sám, jak chce, bohužel prostě moc trčí ven. Y15 jsou opět sluchátka dražší, než MX 375.

A do třetice mohu nabídnout srovnání se sluchátky trochu odlišného druhu – se špunty. Zde se budu věnovat pouze zvukovému srovnání se sluchátky Sennehiser CX 175 a LG QuadBeat 2. CX 175 jsou sluchátka o řád výše a je to slyšet i na jejich zvukovém podání. Zvuk je jednoduše mnohem více živější a detailnější, než u MX 375, a to jak ve výškách , tak v basech. Basy jsou u CX 175 také velmi silné. LG QuadBeat 2 pak nabídnou také velmi podobný zvuk jako MX 375, podobné basy, nicméně již ne tolik prokreslené a tak extrémně silné (stále jsou však velmi silné a soustředěné spíše na jejich vyšší hladinu a všeobecně se soustředí více na středy). Sluchátka LG mají také slabší výšky.

Sennheiser MX 375 bych tedy zhodnotil jako skvělá sluchátka a za nabízenou cenu poskytnou uživateli velmi dobré zvukové podání a prvotřídní provedení. Potěší pravděpodobně vyznavače všech žánrů, jelikož zvuk je poměrně dobře vyrovnaný a hloubky, středy ani výšky mezi sebou nesvádějí souboj. Popravdě řečeno, ono podání hlubších tónů je u MX 375 poměrně dost návykové. Za mě tedy jednoznačné doporučení.

Učení, napětí, stres – jak se snadněji soustředit?

Do začátku testu zbývá už tísnivě málo času a vy jste se na to ještě ani nepodívali? Potřebujete se soustředit na práci, přemýšlet nebo se prostě uklidnit? Přesně pro vás jsem připravil následujících pár odkazů a tipů dle vlastní zkušenosti ;-).

Pokud máte třeba před testem a všude kolem vás lítá kdo ví co, neustále nějaké rozptylování, rušení, a podobně, vyzkoušejte stimulaci sluchem :). Někdo si pouští klidnou hudbu, někdo přímo meditační, někdo má jiné způsoby.

Soustředení

Určitě jste si někdy všimli, že se vám v určitém prostředí/určitých situacích učí lépe, než za jiných okolností. Například z reakcí mnoha studentů jsem zjistil, že nejlépe se učí na poslední chvíli v hromadné dopravě cestou do školy – je zde většinou menší ruch, méně výrazně rušivých věcí a čas účelně plyne. Někdo se pak soustředí lépe v knihovně, opět za tiššího šumu, někdo se radši učí hezky na zahradě za zpěvu ptáků (pokud je ta možnost :)). No a na někoho zase stimulačně působí naopak déšť, bouřka a pořádná „fujavice“ venku.

Pocit, že se nacházíte v těchto situacích, se dá navodit právě sluchem pomocí různých smyček zvuků, nahraných právě z těchto prostředí. Jsou to právě ony nerušivé zvuky na pozadí, které mohou pomoci v soustředění a odradit vás od rozptylujících věcí.

asoftmurmur.com

Web asoftmurmur.com se zabývá právě touto problematikou – je zde k dispozici několik smyček zvuků z různých prostředí, které je možno libovolně kombinovat. Já osobně jej používám prakticky při každém učení – čím lepší ozvučení si zajistíte, tím lepší bude iluze a efekt prostředí – mimochodem lze to použít i jako vtip – třeba s deštěm – na kamarády či spolubydlící na koleji … po chvilce jim začne být divné, jak to, že prší, a odkud zpívají ti ptáci :).

Komu by nestačily uvedené zvuky, může si projet celý seznam stránek s podobnou tématikou, který je k dispozici na www.ldrmagazine.com … a můžete využít nejen zvuky.

Stres a napětí

Pro stres a napětí je tu jedna perla na závěr – mnozí z vás asi už slyšeli slavný – prakticky monolog – o opravě starého Lakatoše – kdo ne, odkaz na celou situaci je (UPOZORNĚNÍ – stáhněte si zvuk a počítejte s bohatým výčtem nadávek) zde. No a když zrovna nemáte možnost se vyřvat, nechte to na někom jiném :). Na webu milujipraci.cz jsou k dispozici vystřihané hlášky právě z předchozího příběhu, můžete si je i stáhnout.

Přeji vám klid a čistou mysl.

Ještě jeden tip – pro lepší soustředění a paměť můžete zkusit třeba také Brain Workshop, viz článek:
tomasfenyk.cz/2012/02/brainworkshop-zlepsete-si-pamet-a-kreativitu/.

The Wool Trilogy/Silo (Hugh Howey) – další klasika postapokalyptické beletrie?

Přes léto jsem po dlouhém čase opět dostal chuť si něco přečíst – vedla k tomu zejména touha rozšířit si obzory v anglickém jazyce a ideálně najít nějaké zajímavé dílo psané originálně v angličtině. Po přečtení nějakých kratších knih a literatury od klasických autorů (např. Stephen King – The Wind Through the Keyhole, mimochodem také výborná kniha), jsem se dostal k dílu Wool od autora Hugha Huweyho. Později jsem zjistil, že u nás se tato kniha prodává již přeložená pod názvem Silo, takže kdo má raději český překlad, má možnost volby (ovšem kvalitu překladu bohužel posoudit nemohu).

Nejprve jsem se bál, zdali to nebude opět nějaká jednostranně zaměřená kniha s již tolik omílaným tématem (nicméně téma apokalypsy se snad ani vyčerpat nedá). Po pár desítkách stránek mi však došlo, že Wool má v sobě mnohem víc, než by se na první pohled zdálo, a já tak na konci knihy měl neodkladné nutkání přečíst si pokračování a později mi začalo být jasné, proč právě toto dílo a v zahraničí autora tak proslavilo.

Sci-fi, horor, akce a mnohem více … žánrově velmi pestré dílo

V knize nenajdete žádného hlavního „hrdinu“, ale hned několik postav, které mají zásadní vliv na změny v ději. Budu se snažit nic neprozradit, a proto zde čekejte naprosto minimální popisy děje.

Z úryvku na knize je jasné, že děj pobírá osudy několika tisíc pozůstalých lidí, uzavřených v silu. Samozřejmě taková populace uzavřená v prostoru bez možnosti nějaké expanze získává později rozporuplné pocity o své existenci, které se pak projevují napříč celým silem a ovlivňují životy všech … a v silu to pak vypadá, jako když se vaří voda v hrnci – jenom uniknout ven. 150 pater sila plných lidí je jedním velkým ekosystémem, a to jak hospodářským, tak sociálním – všechno uvnitř spolu velmi úzce souvisí. Autor nijak přehnaně nepitvá pocity, emoce postav či jiné prvky, jak je tomu v dnešních moderních dílech zvykem – děj je vyvážený a dlouhé jednolité pasáže nečekejte :-). Obvykle nastává zvrat tehdy, když to nejméně čekáte …  a rozjede se úplně nová část děje, která naprosto změní význam věcí. Autor má díky zvolenému tématu poměrně volnou ruku a na své si tak přijdou jak fanoušci science-fiction (v díle jsou popisována technická řešení, a další zajímavé věci), tak ti, kteří hledají jakýkoliv děj se spoustou zápletek, extrémním napětím, brutálními nečekanými zvraty, hororovými prvky, dojemnými příběhy a nejen tím… Kniha jednoduše patří mezi ty, které si snadno zapamatujete, a dost možná vás i donutí k hlubšímu zamyšlení. Neustálé boje o moc, chtíč po poznání něčeho nového, lži a intriky jsou tak důmyslné, že občas je těžké říct, zdali je horší pravda, nebo lež (aneb citát z knihy „Pokud vás nezabije lež, pak pravda ano.“). Při čtení se dostanete do pasáží, kde dochází ke střelbě a akčním bojům a také do částí, které mají jasné hororové prvky. Poměrně zajímavé je také sledovat psychologii lidí v knize – kdo má v ději zájem dělat něco více, než by měl, bude toho v budoucnu jistě litovat. V dalších dílech zde nechybí ani úryvek z americké politiky v ději a odkrytí některých pravd („které by raději měly zůstat skryté“), jež za tím vším stály.

Trilogie od počátků do konce

Jelikož jsou u nás (ale i mezinárodně jako ebooky například na Amazonu) dostupné všechny díly ze série v angličtině, zmíním se, že k dílu Wool patří také další dvě části, konkrétně Dust a Shift, jedná se tedy o kompletní trilogii, která pojednává o historii sila – tedy jeho vzniku, průběhu a ději budoucím. Všechny knihy jsou psány ve stejném duchu.

Wool a ostatní díly mě zaujaly svým originálním výkladem a brutálními zvraty děje, které skutečně změní celý pohled na věc. Autor umí skvěle a vyváženě popisovat a děj pak velmi příjemně plyne. Za mě tedy jednoznačné doporučení na dle mého názoru velmi kvalitní, poutavou a napínavou science-fiction trilogii, kterou doporučuji přečíst nejlépe v originále.

EDIT 3.12.2014:

Tak jsem si právě všiml, že se u nás prodává nové dílo Sand, které popisuje pustý svět s totalitní vládou a bezprávím. Sand pojednává o úplně odlišném světě a nemá s předchozí trilogií Wool spojitost. Z prvních pár stránek je jasné, že autor poněkud změnil styl psaní – zdali k lepšímu, to záleží na čtenáři zvlášť. Nicméně já už se nemůžu dočkat, až se budu moci do tohoto díla pořádně začíst! 🙂