Archiv pro rubriku: Ze života

Dej informace, nebo nic nebude! Jak se platí za služby dnes.

Nemohu si pomoct, ale čím dál častěji se musím rozhodovat, zdali při využívání nějakých služeb nabídnu své informace třetí osobě, abych mohl ony služby vůbec využívat. Týká se to zejména mobilních aplikací, u kterých poslední dobou sleduji zvyšující se tendenci získávat více a více informací pro funkce, které ve většině případů stejně nepotřebuji.

Například u Androidu vidíte potřebná oprávnění pro správnou funkčnost aplikace, což je fajn, protože třeba u webových aplikací se toho moc nedozvíte (ledaže pořádně zabrousíte do podmínek použití služby a tam to možná najdete … pokud to tam vůbec je jasně a nevyhýbavě řečeno). Budu nyní předpokládat, že ta oprávnění, která jsou například u aplikací Androidu uvedena, jsou skutečně dodržována a nelze je nijak obejít. Člověk si tedy nainstaluje aplikaci s vědomím zásahu do části jeho soukromí, horší ale je, že s postupem softwarových aktualizací a vývojem webových služeb se poskytovatelé snaží vytěžit z uživatelů obvykle více a více, často bez ohledu na názor uživatele, a to je špatně (aplikace stojí a padá právě na uživatelích).

Konkrétní příklady jsou třeba aplikace populárního Facebooku, Twitteru a také tématicky diametrálně odlišné aplikace pro Android – například aplikace Facebooku (a nejenom ta) před nějakou dobou začala navíc, kromě dalších nových přístupů, vyžadovat i přístup do SMS zpráv, a to je na mě osobně už trochu příliš. Nikoliv proto, že by mi vadil samotný přístup aplikace do těchto sekcí, nicméně proto, že já dle informací o účelnosti využití tohoto oprávnění uváděnou funkci absolutně nepotřebuji a aktuálně ji ani nevyužiji. Přesto však musím této aplikaci přístup povolit. Zde pak užití aplikace s těmito oprávněními stojí pouze na důvěře mezi vývojářem a uživatelem. V minulosti, kdy ještě oprávnění nebyla tolik sledována, jsme tak mohli být svědky několika „podezřelých“ sběrů informací o uživatelích na různých platformách u různých aplikací. Je škoda, že jako uživatel nemám možnost jakkoliv nativně před instalací aplikace zasáhnout do správy těchto oprávnění. Kdyby to začalo pouze touto aplikací, asi by to nebyla vůbec žádná katastrofa, nicméně pokud má člověk na mobilu podobných či jiných aplikací se stejnou „politikou“ oprávnění více a nechce se vzdát dalšího kusu svého soukromí, značně to omezuje možnosti použití daných aplikací a nakonec i celého zařízení. Nehledě na to, že velmi často je užitečnost poskytnutí oprávnění k získání určitých informací velmi pochybná – někdy se důvody, proč vývojář požaduje dané informace můžete dokonce dozvědět …  zdaleka ne vždy však dostanete přímé vysvětlení.

Samozřejmě se tady nabízí věta, že „pokud se ti to nelíbí, nepoužívej to“ – to je jistá možnost, bohužel při současném tempu by uživatel zásadně trvající na svém soukromí nemohl používat téměř nic. Člověk tak má na sobě hned několik „pijavic informací“, které budou z uživatele tahat možná ty samé údaje, posílat je kdovíkam do éteru (opět záleží na podmínkách), a tam s nimi dělat opět kdo ví co. Někdy jsou sesbírané informace skutečně k užitku, někdy je, jak jsem již zmínil, jejich poskytnutí tak nějak bez užitné hodnoty (pro uživatele) a někdy poskytovatel služby snad ani neví, jak s nimi pořádně naložit… Takže ve výsledku si stáhnu robustní aplikaci a kvůli jediné požadované funkci (protože alternativy nejsou) musím dát informace o všem, co s mobilem dělám a co mým mobilem projde.

Dostáváme se tedy do doby, kdy by se informace dala označit na nové „platidlo“ či novou „daň“ pro užívání některých služeb, které se pyšní štítkem „zdarma“. Paranoidní uživatelé se často bojí navštívit některé weby a vypínají sledování své aktivity na webu přes různé skripty, jiným je to na druhou stranu úplně jedno a využívají služeb naplno bez jakýchkoliv starostí, protože je přeci fuk, jestli o mě někdo ví, kolikrát denně chodím  na záchod, jaká byla má stolice a na kterých místech záchody nejčastěji navštěvuji (zase jeden extrémní příklad, na kterém by se dalo také luxusně vydělat :).

Jakou mají tedy informace o celém našem chování a životě cenu? Kolik na nás vydělají zobrazením reklamy, provizí z prodaných produktů/služeb? Je to skutečně na dnešním trhu, kde se výrobci snaží určit směr vývoje a vytvořit poptávku po něčem, co jsme doposud nepotřebovali to správné, nebo už jsme došli do dalšího extrému? Stojí to za to? To záleží čistě na uživateli, vždy je však nutné zvážit, jakou pro nás mají naše informace hodnotu.

Tak nebo tak, já osobně bych ocenil existenci služeb, které (i kdyby měly být placené něčím jiným, než mým soukromím) nevyžadují informace, jež skutečně nejsou potřebné k plné funkčnosti služby. Případně bych velice ocenil možnost omezení oprávnění aplikací v základu bez nutnosti nějakých skriptů, aditivních aplikací a podobných nesmyslů. Pokud by si uživatel mohl zvolit, jaké informace chce skutečně zadávat, bylo by to ideální … možná až moc. Mimochodem Android ve verzi 4.3 obsahoval a aktuálně stále obsahuje možnost správy oprávnění aplikací, i když poněkud okleštěnou – tato funkce by se jistě setkala s úspěchem u nemalého množství uživatelů. Bohužel od verze 4.4 je na Androidu tato funkce dostupná již pouze přes root, oficiálně tedy dostupná není a vlastně ani nebyla řádně nikdy ohlášena.

Dej informace, nebo nic nebude! Jak se platí za služby dnes.
Ohodnoť článek

Přeprava kola vlakem za hranice? A proč ne?

Léto už je téměř za námi a pomalu tak končí hlavní cyklistická sezóna. No, a já letos poprvé převážel kolo vlakem přes hranice. Přestože jsem měl zpočátku spoustu obav (z květnatých názorů z diskuzí na internetu se člověk dozví ledacos), rozhodl jsem se jízdu vlakem risknout. Abych zahnal zmatení ze všech těch diskuzních komentářů ohledně přepravy kola vlakem, rozhodl jsem se přispět také svými poznatky v tomto článku. Se svým kolem jsem vlakem cestoval z Prahy na Slovensko, a to přímým spojem bez přestupů – jednalo se o klasický „EX“ vlak provozovaný ČD a ŽSSK.

Nejlepší asi bude, když začnu s nákupem jízdenky, protože už tam číhá první překvapení – cena. Ta je totiž téměř dvakrát vyšší, než obyčejná jízdenka do stejné destinace pro autobus (to ale obecně platí při cestách vlakem, pokud jízdenky nekupujete s předstihem přes internet, kde jsou výrazně levnější). Abych se přiznal, původně jsem také zvažoval převoz kola autobusem, nicméně nakonec z toho sešlo, protože možné by to bylo pouze se Student Agency. A to vás ještě čeká nejistota ohledně toho, zdali řidič autobusu rozmontované a složené kolo v krabici (či jinak zabalené kolo) do autobusu naloží (rezervace zde není). Kolem a kolem, jízda vlakem je pro převoz sebe a kola určitě výhodná, obzvláště jste li držiteli nějaké té In-karty s aplikací i pro tu minimální slevu, a zejména nakupujete li jízdenky s předstihem přes internet. Cena za přepravu kola byla aktuálně 30,- za jízdenku a 15,- za rezervaci místa jednosměrně.

Takže jízdenku pro sebe a místenku pro kolo bychom měli. Pendolina či vlaky vybavené stojany, u kterých si lze rovnou sednout a hlídat kola, bohužel v požadovaném směru nejezdily. Kolo bylo tedy nutné dát do „úschovy zavazadel během přepravy“ – klasika, jako v rychlíku.

V den odjezdu jsem se dostavil na nástupiště a vyčkával na vlak. Ten za moment přijel a já tak mohl naložit kolo do určeného vagónu, kde už vyčkával zaměstnanec ČD. Ten mi po ukázání jízdenky převzal kolo a nalepil na něj štítek s evidenčním číslem. Co jsem tak četl, často se štítky neřeší a kola jsou vydávána jen tak, aniž by bylo jasné, komu patří. Zde tedy žádný problém. Navíc mě mile překvapilo, že mi kolo pověsili na věšák pro něj určený. Cesta vlakem probíhala bez problémů a já byl zase rád, že se netlačím v autobusu.

Před cílovou stanicí jsem se opět dostavil do vagónu s úschovou zavazadel a po zastavení mi tentokrát již zaměstnanec ŽSSK vydal kolo na základě onoho evidenčního čísla. Kolo bylo naprosto v pořádku a já tak mohl v klidu (rychle) odjet z nádraží.

Co se týče cesty zpět, tak ta byla také bez problémů. Kolo v pořádku, obavy se nenaplnily a já můžu jezdit dál. Budu se těšit na příští rok a s kolem se podívám třeba zase někam jinam. Je jisté, že situace se bude lišit v závislosti na ochotě personálu a výbavě vlaku (ve velkém množství vlaků jsou držáky na kola příliš úzké, takže se tam nevejde), ale tak je to ostatně se vším.

A co vy, máte nějaké vlastní zkušenosti s přepravou kol vlakem? Podělte se o ně, budu jedině rád.

Přeprava kola vlakem za hranice? A proč ne?
Ohodnoť článek

Krajina, brouci a jiné fotky z posledních dní

Léto právě zasáhlo prvními (a doufejme, že ne posledními ;-)) vedry a mnou praktikované výlety na kole spolu s foťákem se tak musely posunout o několik hodin blíže k noci (což mně ale vůbec nevadí, já noční jízdy rád :-)). Zde mám na ukázku pár snímků vyfocených v posledních týdnech ještě za světla. Jinak samozřejmě dále průběžně přidávám některé snímky do mé fotogalerie přírody.

Prozatím jsou veškeré moje fotky pořízené z ruky, pouze pro pár z nich posloužil jako stativ batoh. Fotky jsou naprosto minimálně upravené – fotím zásadně do RAWu a z něj potom případně ladím detaily podle potřeby před „vyvoláním“. Snad se budou líbit. Červenec se blíží a spolu s ním bude také v plném rozkvětu příroda kolem, už se nemůžu dočkat. Bude ale potřeba objevit nějaká nová místa na focení. Teď už jenom počkat, dokud nedorazí objednaný stativ spolu s dálkovým odpalovačem pro foťák z dealextreme.com, a můžu se pustit do plnohodnotného focení HDR pomocí bracketingu :-).

A jaké období a prostředí máte pro focení nejraději vy? Chodíte s foťákem ven pouze za účelem fotografování, nebo si berete aparát „pro strýčka Náhodu“? 🙂

Krajina, brouci a jiné fotky z posledních dní
Ohodnoť článek