Recenze klávesnice Logitech K310

Poměrně dlouho jsem zde nepublikoval žádnou recenzi :-), dnes se tedy krátce podíváme na klávesnici Logitech s označením K310. Na této klávesnici je hned několik odlišností od těch jiných, které jsou v současné době na trhu. První z nich je fakt, že s tímto kouskem si můžete klidně dát sprchu a tou druhou, že tlačítka jsou celá vystouplá nad povrchem.

Pojďme se nejprve podívat na balení – to je (stejně jako celá klávesnice) rozměrově poměrně skromné a nabídne klávesnici spolu s USB 2.0 výstupem. Výstup ale není jen tak obyčejný – je totiž vybaven ještě plastovou krytkou, která je určena právě pro zakrytí konektoru při mytí klávesnice.

Ostatně právě možnost volného mytí je primárním tahákem, pod kterým je klávesnice prodávána. Kromě oněch rolovacích gumových klávesnic totiž asi  momentálně na trhu jinou, prakticky omyvatelnou klávesnici, nenajdete. Rozlitá káva či džus tak už nejsou problémem – klávesnici jednoduše odpojíte od počítače, hodíte do dřezu/vany/nádoby/whatever s vodou a nežádané nečistoty opláchnete. Schnutí pak probíhá díky integrovaným odtokovým kanálkům ve spodku klávesnice mnohem rychleji. Abych nezapomněl – v balení, respektive v držáku na klávesnici je také přiložen praktický kartáček, který se hodí pro rychlou očistu zaneřáděných prostor mezi klávesami :-).

Vzhledově je klávesnice dle mého subjektivního názoru velice povedená. Její vrchní strana má tmavě šedou barvu, tlačítka jsou pak bílá s tmavým potiskem. Spodek klávesnice má příjemnou modrou barvu, tónově je vše sladěné. Za ty více jak dva týdny, co klávesnici testuji ve dne i v noci, oceňuji právě bílou barvu tlačítek – ta je velice praktická při práci v noci, protože tlačítka vynikají mnohem více, než u klasické klávesnice s tmavými tlačítky. Pokud tedy budete v noci náhodou očima lovit klávesy, stačí jeden krátký pohled a mělo by být vše jasné.

Rozložení kláves je tradiční bez větších zásahů do funkčnosti – oproti jiným klávesnicím zde ale například chybí tlačítko kontextové nabídky, to bylo nahrazeno tlačítkem pro vyvolání funkcí. Funkční tlačítka pak najdete v řadách F-kláves. Zde chválím umístění těchto kláves, protože práce se zvukem (zesilování, ztišení,…) je na dosah jedním krátkým hmatem. Chválím také tlačítka pro spuštění multimediálního přehrávače a pozastavení přehrávání či změnu skladby. Na začátku jsem zmiňoval, že tlačítka jsou celá nad povrchem klávesnice, což je pro někoho možná trochu netradiční řešení, nicméně napomáhá to k jistějšímu stisku kláves a obecně jejich rychlejšímu nalezení. Mezi klávesami jsou také asi 2 mm mezery. Z fotek je patrné, že provedení tlačítek je slim, povrch tlačítek znaků a číslic se pak postupně svažuje ku středu. U F-kláves či mezerníku a Control/Alt/Esc a dalších tlačítek je pak povrch mírně vystouplý ven. Stisk kláves je také jistý, bez sebemenšího zaváhání – na mě je ale možná v porovnání s klávesnicí na notebooku Lenovo Ideapad Z500 trochu tvrdší, ovšem toto není notebooková klávesnice, že… Obecně se na ní píše příjemně a stisk kláves je navíc příjemně tichý.

Klávesnice Logitech K310

Kromě tlačítek jsou na pravé horní části klávesnice standardní tři zelené a neoslňující LED diody, informující o stavu zapnutí numerické klávesnice, Caps Locku a Scroll Locku. Konstrukce je pevná, i když se dá mírně zkroutit – žádné vrzání se však nekoná. Celkově klávesnice působí kvalitně. Na spodku klávesnice jsou samozřejmě umístěny také vyklápěcí nožičky, dodávající sklon 5°. V neposlední řadě také oceňuji gumové nožičky, které jsou umístěny v rozích a jeden je pak na přední straně uprostřed.

Co mě trochu zarazilo je fakt, že můj kus se uprostřed prohýbá. Je otázka, zdali je to vada kusu, nebo tím trpí všechny (zkoušel jsem ještě jednu v obchodě a ta byla v pořádku, takže zřejmě ne). Nicméně očekávám, že používáním se ono prohnutí nahoru prohne zase dolů, takže to nebude problém :-).

Klávesnice je aktuálně dostupná za cenu v rozmezí cca 610 – 700 Kč, což je celkem hodně, i když u Logitechu je toto vcelku běžný příplatek za kvalitu. Za tyto peníze dostanete kvalitní, netradiční klávesnici, která je navíc praktická v mnoha směrech a řeší řadu problémů, které mohou nastat s jejím užíváním.

Google Play Music plně spuštěn i v České republice!

A je to tu, konečně! Služba Play Music od Google, která se, jak jinak, soustředí na prodej hudby po internetu a již nějakou tu dobu běží v ostrém provozu za oceánem, byla dnešním dnem spuštěna i v České republice! Zde tedy bude konkurovat již zažitým (mě osobně se ale nezažil ani jeden) prodejcům, jako je například Rdio, iTunes či Deezer. Přesto, že zde již podobné projekty fungují, mohli bychom spuštění Play Music považovat za určitou revoluci, protože otevírá obrovskou, snadno dostupnou databázi hudby pro širokou uživatelskou základnu.

A čím chce Google se svým projektem konkurovat? Podobně jako ostatní nabídne „All access“ předplatné za 149 Kč (nicméně do 15.11.2013 je zavedena akční cena 129 Kč) na poslech neomezeného množství hudby po dobu 30 dní. Prvních 30 dní navíc získáte tento přístup zdarma na vyzkoušení.

Google Play Music konečně spuštěn v ČR

Vedle toho je samozřejmě umožněn prodej alb či samostatných skladeb. A ceny? Ty jsou samozřejmě nižší, než při zakoupení hudby na pevném nosiči a oproti ostatním portálům podobného charakteru se ceny Play Music nachází někde uprostřed. Například nedávno vydané album kapely Heaven Shall Burn – Veto, je ve chvíli psaní tohoto článku dostupné již za 300 Kč. Jednotlivé skladby pak za 30 Kč/skladba.

Kde a jak lze tuto zakoupenou/předplacenou hudbu poslouchat? Za velkou výhodu celého portálu považuji to, že pro poslech a stažení zakoupené hudby nemusíte mít nainstalovaný žádný program, či vlastnit některé zařízení se systémem Android. Veškeré úkony je totiž možné provádět zpoza webové aplikace. Po zakoupení skladby či alba naleznete dané dílo v knihovně hudby na svém Google účtu přímo v Google Play, či jednodušeji zadáním adresy music.google.com do prohlížeče. Zde pak dojde ke spuštění webové aplikace pro přehrávání hudby. Zakoupení probíhá tedy velice rychle a za pár vteřin si můžete skladbu poslechnout ve své knihovně, či přímo z vašeho počítače. Je zde však jedna malá nevýhoda – zakoupenou skladbu či zakoupené album si můžete stáhnou v rámci webové aplikace pouze dvakrát, na více stažení pak budete potřebovat aplikaci Správce hudby.

Jak vypadá webová aplikace

Samotný přehrávač myslím bohatě postačí k běžnému poslechu hudby. Nabídne vám veškeré základní funkce přehrávače, včetně možnosti tvorby front a playlistů. Mě osobně se velmi líbí jeho jednoduchost a přístupnost odkudkoliv. Příjemnou drobností pak může být například notifikace změny skladby přímo na ploše.

Google Play Music konečně spuštěn v ČR

Mobilní aplikace Hudba Play

Pokud vlastníte zařízení se systémem Android, poznáte možnosti přístupu All access naplno. Pokud ji již na svém zařízení nemáte předinstalovanou – je aplikace samozřejmě zdarma dostupná v obchodě Play Store. S jinými platformami je to bohužel horší – zde si budete muset vystačit s webovou aplikací. Výhodou aplikace pak je, že funguje i v offline režimu. Aplikace je samozřejmě plně sesynchronizována s webovou službou a zakoupené skladby jsou tedy po krátké době dostupní i ve vašem Androidím zařízení. Takže aplikace, která mi na mobilu už půl roku vězí bez spuštění, možná konečně najde využití :-).

Jak jsem si tak hrál s aplikacemi, narazil jsem na problém při přehrávání za pomoci streamu na více jak jednom zařízení. Zakoupenou hudbu si tedy v rámci mobilní a webové aplikace můžete pouštět pouze na jedné z nich.

A co kvalita?

Co se týče kvality nahrávek, prozatím jsou dostupné pouze v .mp3 formátu s průtokem dat 320 Kb/s. Zde bych viděl velkou slabinu Play Music, protože právě toto může být jeden z faktorů, proč si kupovat nahrávky jinde. Já osobně jsem poněkud zhýčkaný kvalitou z pevného nosiče, nicméně za tu si samozřejmě musím připlatit. Samozřejmě výhodou oproti ostatním portálům s hudbou je nepřítomnost DRM u nahrávky – zakoupenou hudbu si tedy přehrajete prakticky kdekoliv.

Bonus: Music manager a úložiště od Googlu zdarma

V rámci služby nabízí Google zdarma také internetové úložiště pro 20 000 skladeb, které jste nezakoupili na Play Music. Skladby můžete do úložiště nahrávat buď pomocí webové aplikace nebo pomocí programu Správce hudby, který ve vašem počítači sám vyhledá hudební soubory a nahraje je do úložiště. Tyto hudební soubory budou pak dostupné v každém zařízení s Androidem a Hudbou Play. Maximální velikost nahrávaných skladeb nesmí překročit 300 Mb. Podporované jsou pak formáty mp3, ogg, flac a formáty z iTunes.

S pomocí programu Správce hudby můžete samozřejmě také bez omezení počtu stažení stahovat zakoupenou hudbu.

Prodej vlastní tvorbu!

Podobně jako u aplikací, můžete i zde prodávat svou vlastní tvorbu. Tento nápad se mi opravdu líbí, protože fanoušci tak mohou nejen podpořit kapelu, ale vaše nahrávky hlavně mohou oslovit mnohem větší počet lidí.

X-Plane – nejlepší letecký simulátor pro Android?

Nevím, jak u vás, ale sehnat alespoň trochu zábavnou hru na mobil, která vás neomrzí po prvních pěti minutách, je pro mě poslední dobou celkem oříšek. A neřekl bych, že mám nějaké extra nároky – mně by stačily třeba i piškvorky, kdyby se daly na Android nějaké solidní sehnat… Nicméně když se čas od času proberete mezi tím balastem, který nevyhnutelně dennodenně dále zaplňuje celý Google Play, můžete narazit i na nějaké slušné kousky, které rozhodně stojí za zmínku.

A právě dnešní krátký příspěvek bude o v tuto chvíli veřejnosti již poměrně známé hře jménem X-Plane. Tento sympatický letecký simulátor dostupný jak pro iOS, tak pro Android (a samozřejmě PC) dokáže být zatraceně chytlavou záležitostí.

Hra jako taková je pro Android dostupná zdarma, což je určitě fajn. V základu vám tak X-Plane nabídne 10 letadel a 6 lokací pro vyřádění, přičemž v následném létání máte naprostou svobodu. Vzhledem k povaze žánru se autoři snažili o co nejvěrnější simulaci a dle mého názoru se jim to povedlo skvěle – tedy alespoň v rámci leteckých simulátorů dostupných pro Android (ano, do leteckých simulátorů na PC to má sakra daleko). Každé letadlo se ovládá jinak a rozhodně se lépe přistává s Cessnou, než s Boeingem 747.  Co se týče zakoupení dalších letadel a lokací, tak za poplatek 19,50 Kč si můžete pořídit jednu položku z celkem 43 letadel či 15 lokací, výběr je tedy slušný a nákup se také prováže s vaším Google účtem. Kromě klasických „civilních“ letadel je zde na výběr i mezi kluzákyletadly vojenskými (včetně bezpilotních letadel) a také vrtulníky. Obzvláště se mi líbí „pursuit mode“, který je možní spustit u některých armadních letadel a jehož účelem je jak název napovídá stíhání a sestřelení nepřítele (přičemž nepřítel po vás bude samozřejmě taky střílet.

Třešničkou na dortu už jsou potom možnosti nastavení poruchy letounu … no a těch je tu habaděj – od selhání motorů, klapek až po nálet hejna ptáků. Málem bych ještě zapomněl na multiplayer. Ten je ve hře v rámci obsažen také a můžete hrát s více hráči v rámci WiFi sítě. Žádné internetové servery zde bohužel nejsou a já jsem tak zatím bohužel neměl možnost multiplayer pořádně vyzkoušet.

Pokud se tedy zrovna nudíte a ocenili byste nějakou tu oddychovou a chytlavou hru pro Android, máte tu jeden tip.

Odkaz na stažení X-Plane pro Android