MiFit se naučil kontinuální měření tepové frekvence a další věci

Je to nějaký ten měsíc, co jsem zde na webu publikoval recenzi na tehdy čerstvý Xiaomi Mi Band 2. Jednou z hlavních věcí, kterou jsem v recenzi produktu vytýkal bylo to, že výrobcem dodávaná aplikace MiFit neuměla provést kontinuální měření tepové frekvence, a to se přitom jedná o „fitness“ zařízení, které zřejmě budou uživatelé používat při sportu – potřeba měřit tepovou frekvenci je zde často velmi důležitá. S podobným problémem se potýkala i předchozí verze náramku a potřeba uživatelů měřit tep kontinuálně vyvrhla na svět několik aplikací, které toto uměly – mezi nejznámější bychom možná mohli zařadit Tools & Mi Band pro Android.

Před několika týdny se ale začaly věci hýbat a uživatelům byla dána k dispozici verze MiFit, která již kontinuální měření umí … a nejenom to.

Sportovní aktivity v MiFit a další změny

Nyní byla základní aplikace MiFit doplněna (mimo jiné) o upravenou obrazovku aktuálního času a data a, co je hlavní, také o jakýsi mód sportovních aktivit (zatím tedy vlastně jenom jedné aktivity).

Po spuštění aplikace tak nyní můžete v levém horním rohu zpozorovat nové tlačítko s běžícím panáčkem, které po kliknutí ukáže část aplikace soustředící se na sběr dat z náramku při sportovní aktivitě nazývané běh. Co všechno se tady dozvíte? Koukněte níže na obrázek.

Xiaomi MiFit

Po odstartování aktivity tlačítkem Spustit se kromě záznamu uběhnuté trasy dočkáte konečně i spuštění onoho proklamovaného kontinuálního měření tepové frekvence. Pokud rádi používáte třeba Endomondo, můžu potvrdit, že ono kontinuální měření se promítne při spuštění aktivity i do něj (nicméně pak všechno měříte dvakrát).

Xiaomi MiFit

Při ukončení aktivity a uběhnutí nějaké té vzdálenosti máte možnost prohlédnout si historii běhů v aplikaci MiFit tažením prstu do strany na úvodní obrazovce aktivit s tlačítkem pro start. Aktivity mimo jiné umožňují i dodatečné nastavení, z nichž nejužitečnější je zřejmě upozornění na uživatelem zadanou tepovou frekvenci.

Xiaomi MiFit

Výsledkem tedy je, že pro kontinuální měření tepové frekvence si již nemusíte nutně kupovat doplňující aplikaci třetí strany. Snad se v budoucnu dočkáme doplnění dalších aktivit, anebo nejlépe doplnění zapnutí/vypnutí kontinuálního měření jako samostatné možnosti někde v menu. S aktualizací je náramek sám o sobě najednou o kus použitelnější při sportovních aktivitách.

Zobrazení textu, dálkové zrušení budíku

17. 2. 2017 se mi podařilo aktualizovat firmware náramku na verzi 1.0.1.34, která dle všeho již umí zobrazit text například u volajícího pro příchozí hovor. S pomocí Tools & Mi Band si pak můžete poměrně detailně nastavit, jaký text se kde má zobrazovat. Samotná aktualizace firmware na 1.0.1.34 však není dostatečná (alespoň v mém případě nebyla) – u náramku musí proběhnout také aktualizace fontů. Ze stránek podpory Tools & Mi Band jsem se dozvěděl, že pro umožnění zobrazení textů je třeba vypnout aplikaci MiFit, nastavit jazyk na telefonu na angličtinu, a poté aplikaci znovu spustit. Jakmile jsem tuto sadu kroků udělal, proběhla po spuštění aplikace další aktualizace firmwaru, a došlo nahrání nových fontů do Mi Bandu. Od té doby již Mi Band disponuje možností zobrazení ID volajícího, odesílatele zprávy, či jiných textů, které si nastavíte s aplikací Tools & Mi Band.

Další novinkou je pak bezesporu možnost vypnutí budíku po „stisknutí“ tlačítka na náramku. Minimálně z mé strany je toto velmi vítané vylepšení, jelikož nemusím hned hledat telefon, abych budík vypnul.

Jak je vidět, na softwaru dodávaném k náramku se stále pracuje, což je pozitivní úkaz toho, že prodejce náramek nepohřbil a udělal z něj oproti stavu při uvedení na trh vyvážený produkt, který konečně využívá svého potenciálu.

LG G2 konečně oficiálně dostává Lollipop!

Dnes již starší, avšak stále v ničem nezaostávající bývalá vlajková loď LG G2 od včerejšího dne konečně dostává možnost upgradu systému Android na verzi 5.0.2 – Lollipop! Upgrade byl již dlouhou dobu očekáván (původně bylo vydání očekáváno chvíli po uvedení LG G3 na trh) a ostatně v předchozích měsících se jej dočkali již uživatelé z jiných zemí – tam však počátky upgradu doprovázely negativní zkušenosti některých uživatelů, kteří popisovali různé problémy od rychlého vybíjení, pomalého nabíjení až po celkovou nestabilitu a nepoužitelnost nové verze systému. Kvůli problémům se pak uvolnění aktualizace v ostatních zemích opozdilo, aby bylo možné tyto negativní dopady vyloučit.

Já jako majitel telefonu jsem upgrade také očekával a dnes bych rád přinesl pár poznatků z krátkého používání Lollipopu na LG G2.

Jak upgrade získat?

K dnešnímu dni zatím není aktualizace dostupná jako OTA – z telefonu ji tedy neprovedete. Nejprve je nutné stáhnout LG PC Suite a přes něj následně hned na úvodní obrazovce vybrat možnost „zkontrolovat upgrade“, aktualizace se následně po odsouhlasení provede během krátké chvíle sama.

Co se změnilo?

Po provedení upgradu bez předchozího vyčištění telefonu/továrního resetu jsou reakce telefonu obecně malinko pomalejší, než tomu bylo na starší verzi. Je to však pravděpodobně zapříčiněno zejména animacemi a všemožnými efekty oken a přechodů, které jsou dle mého názoru úplně zbytečné a pouze uživatele zdržují (bylo by vhodné, kdyby se podobné serepetičky daly alespoň vypnout). Bohužel zde v Lollipopu je efektů a animací více, než ve verzi Kitkat.

LG samozřejmě upravilo i uživatelské prostředí tak, aby odpovídalo novému material designu verze Lollipop. Nového vzhledu se tak mimo jiné dočkala například klávesnice, zprávy, galerie a aplikace pro telefonování, Dle mého názoru se jedná o celkem povedené přepracování nativního prostředí, i když někde sladěnost (zejména barev) poněkud výrazně pokulhává. Zvětšila se také obecně velikost písma, která mi i při nastavení velikosti textu na mimimum přijde prostě příliš velká … nicméně toto pozoruji snad na všech telefonech LG s Androidem.

V Androidu ve verzi Lollipop je samozřejmě obrovská řada dalších změn, které si můžete přečíst například zde. Zde přidávám pár screenshotů obrazovky s novým oficiálním Lollipopem.

Tolik zatím velmi krátkodobé zkušenosti s novou verzí Androidu 5.0.2 na LG G2. V budoucnu přidám také poznatky ohledně případných změn ve výdrži na baterii, rychlosti nabíjení, kvality fotografií a případně dalších.

Den 1:

Telefon na chvíli umřel – jednoduše nešel zapnout a nereagoval absolutně na nic, kromě zapojení do nabíječky na pár minut a následnému vypojení – že by vybitá baterie? Před zásekem jsem měl přes 20% baterie a po spuštění telefonu po tomto záseku následně 21% … baterie to bude těžko. Přesto se telefon vybíjí rychleji, než na KitKat a při podobném využití klesla výdrž téměř o polovinu. Nicméně jednalo se teprve o první den, takže na vyvození jakýchkoliv závěrů je ještě velmi brzy.

Prozatím z upgradu převládají zejména negativní pocity. Je to způsobeno hlavně novým UI Androidu 5, u kterého se mi zdá, že efektní „serepetičky“ vítězí nad přívětivostí systému, která je upozaděna. Neustále musím čekat na přehrávání animací oken…

Den 2:

Proveden factory reset. Reakce telefonu se zdají být o něco svižnější, baterie stále pocitově ubývá poměrně rychle, nicméně už tolik neklesá při nečinnosti telefonu – uvidíme, jak se situace vyvine po několika dnech.

Den 7:

Výdrž na baterii v klidu a při malé zátěži je lepší či minimálně srovnatelná s verzí KitKat. Přikládám screenshot výdrže při lehčím využití přes den (pár krátkých hovorů, vyhledávání spojů MHD, prohlížení internetu asi 25 minut, čtení textů, zprávy přes aplikaci Messenger, větší část dne zapnutá synchronizace střídavě přes wifi a mobilní data). Celkem střídavě v tomto cyklu přibližně čtyřdenní výdrž na baterii … jednoduše po továrním resetu je výdrž v klidu naprosto v pořádku a procenta nabití baterie nemizí zdaleka tak rychle, jako před ním krátce po aktualizaci přímo z KitKat.

LG G2 Android Lollipop

Žádné pády a záseky se nekonají. Stále bych ale rád nějak vypnul ty přechodové efekty, zdržují.

Den 17:

Tak po těch více jak dvou týdnech bych zde sepsal nějaké závěry k updatu. Tak trochu jsem přemýšlel, co mi vlastně Lollipop přinesl v rámci denního užívání, a bohužel nějak nejsem schopný na nic zásadního přijít. Výdrž baterie při běžném užívání se nezměnila (spíše bych řekl, že se pocitově o něco zhoršila), viz screen níže – užití zahrnuje přes hodinu internetu (doba spuštění obrazovky je 2:48), poslech hudby cca 45 minut, pár krátkých hovorů, tak 20 minut navigace a zapnutou synchronizaci větší část dne přes wi-fi i mobilní připojení k internetu. Občas mi přijde, že při surfování na internetu mi mizí baterie před očima. Rozdíl však určitě není tragický. Zaznamenal jsem později také posun po instalaci aplikace Skype – zde pak začala výdrž klesat o 10% za 3 hodiny prakticky nulového použití, nicméně ve výpisu spotřeby baterie se Skype vůbec neobjevil…

LG G2 Android Lollipop

Po době užívání začínám také pozorovat výrazné záseky při pohybu v systému a střídavě dlouhé (cca 3 – 5s) načítání některých aplikací. Co se týče třeba kvality fotek lezoucích z fotoaparátu telefonu, tak ta mi přijde bez rozdílu oproti KitKatu.

Update bych tedy osobně nehodnotil úplně pozitivně. Neustále zdržující animace, záseky a pocitově o něco kratší výdrž na baterii. Mezi těmi pozitivy bych vytáhl třeba subjektivně hezčí vzhled klávesnice a inteligentnější našeptávač při psaní, bohužel více zásadnějších pozitiv mě v tuto chvíli nenapadá.

Každopádně obdivuji LG, že se do aktualizace systému pro takto „starý“ model pouštělo. Snaha se cení a výše zmíněné „chybky“ systému bych přiřadil spíše na vrub samotnému Androidu. Oproti jiným značkám se vzhledem k počtu provedených aktualizací jedná o světlou výjimku.

UPDATE 2. 1. 2016 – animace se po chvíli pátrání podařilo vypnout klasicky přes povolení módu vývojáře v telefonu, podobně jako u předchozích verzích. Rozdíl je v tom, že zde je zapnutí módu schovaně v záložce Nastavení/Info o telefonu/Softwarové informace  a zde je třeba 7x kliknout na položku Číslo sestavení. Poté se mód objeví v nastavení a je možné animace nastavit.

Google Play Music plně spuštěn i v České republice!

A je to tu, konečně! Služba Play Music od Google, která se, jak jinak, soustředí na prodej hudby po internetu a již nějakou tu dobu běží v ostrém provozu za oceánem, byla dnešním dnem spuštěna i v České republice! Zde tedy bude konkurovat již zažitým (mě osobně se ale nezažil ani jeden) prodejcům, jako je například Rdio, iTunes či Deezer. Přesto, že zde již podobné projekty fungují, mohli bychom spuštění Play Music považovat za určitou revoluci, protože otevírá obrovskou, snadno dostupnou databázi hudby pro širokou uživatelskou základnu.

A čím chce Google se svým projektem konkurovat? Podobně jako ostatní nabídne „All access“ předplatné za 149 Kč (nicméně do 15.11.2013 je zavedena akční cena 129 Kč) na poslech neomezeného množství hudby po dobu 30 dní. Prvních 30 dní navíc získáte tento přístup zdarma na vyzkoušení.

Google Play Music konečně spuštěn v ČR

Vedle toho je samozřejmě umožněn prodej alb či samostatných skladeb. A ceny? Ty jsou samozřejmě nižší, než při zakoupení hudby na pevném nosiči a oproti ostatním portálům podobného charakteru se ceny Play Music nachází někde uprostřed. Například nedávno vydané album kapely Heaven Shall Burn – Veto, je ve chvíli psaní tohoto článku dostupné již za 300 Kč. Jednotlivé skladby pak za 30 Kč/skladba.

Kde a jak lze tuto zakoupenou/předplacenou hudbu poslouchat? Za velkou výhodu celého portálu považuji to, že pro poslech a stažení zakoupené hudby nemusíte mít nainstalovaný žádný program, či vlastnit některé zařízení se systémem Android. Veškeré úkony je totiž možné provádět zpoza webové aplikace. Po zakoupení skladby či alba naleznete dané dílo v knihovně hudby na svém Google účtu přímo v Google Play, či jednodušeji zadáním adresy music.google.com do prohlížeče. Zde pak dojde ke spuštění webové aplikace pro přehrávání hudby. Zakoupení probíhá tedy velice rychle a za pár vteřin si můžete skladbu poslechnout ve své knihovně, či přímo z vašeho počítače. Je zde však jedna malá nevýhoda – zakoupenou skladbu či zakoupené album si můžete stáhnou v rámci webové aplikace pouze dvakrát, na více stažení pak budete potřebovat aplikaci Správce hudby.

Jak vypadá webová aplikace

Samotný přehrávač myslím bohatě postačí k běžnému poslechu hudby. Nabídne vám veškeré základní funkce přehrávače, včetně možnosti tvorby front a playlistů. Mě osobně se velmi líbí jeho jednoduchost a přístupnost odkudkoliv. Příjemnou drobností pak může být například notifikace změny skladby přímo na ploše.

Google Play Music konečně spuštěn v ČR

Mobilní aplikace Hudba Play

Pokud vlastníte zařízení se systémem Android, poznáte možnosti přístupu All access naplno. Pokud ji již na svém zařízení nemáte předinstalovanou – je aplikace samozřejmě zdarma dostupná v obchodě Play Store. S jinými platformami je to bohužel horší – zde si budete muset vystačit s webovou aplikací. Výhodou aplikace pak je, že funguje i v offline režimu. Aplikace je samozřejmě plně sesynchronizována s webovou službou a zakoupené skladby jsou tedy po krátké době dostupní i ve vašem Androidím zařízení. Takže aplikace, která mi na mobilu už půl roku vězí bez spuštění, možná konečně najde využití :-).

Jak jsem si tak hrál s aplikacemi, narazil jsem na problém při přehrávání za pomoci streamu na více jak jednom zařízení. Zakoupenou hudbu si tedy v rámci mobilní a webové aplikace můžete pouštět pouze na jedné z nich.

A co kvalita?

Co se týče kvality nahrávek, prozatím jsou dostupné pouze v .mp3 formátu s průtokem dat 320 Kb/s. Zde bych viděl velkou slabinu Play Music, protože právě toto může být jeden z faktorů, proč si kupovat nahrávky jinde. Já osobně jsem poněkud zhýčkaný kvalitou z pevného nosiče, nicméně za tu si samozřejmě musím připlatit. Samozřejmě výhodou oproti ostatním portálům s hudbou je nepřítomnost DRM u nahrávky – zakoupenou hudbu si tedy přehrajete prakticky kdekoliv.

Bonus: Music manager a úložiště od Googlu zdarma

V rámci služby nabízí Google zdarma také internetové úložiště pro 20 000 skladeb, které jste nezakoupili na Play Music. Skladby můžete do úložiště nahrávat buď pomocí webové aplikace nebo pomocí programu Správce hudby, který ve vašem počítači sám vyhledá hudební soubory a nahraje je do úložiště. Tyto hudební soubory budou pak dostupné v každém zařízení s Androidem a Hudbou Play. Maximální velikost nahrávaných skladeb nesmí překročit 300 Mb. Podporované jsou pak formáty mp3, ogg, flac a formáty z iTunes.

S pomocí programu Správce hudby můžete samozřejmě také bez omezení počtu stažení stahovat zakoupenou hudbu.

Prodej vlastní tvorbu!

Podobně jako u aplikací, můžete i zde prodávat svou vlastní tvorbu. Tento nápad se mi opravdu líbí, protože fanoušci tak mohou nejen podpořit kapelu, ale vaše nahrávky hlavně mohou oslovit mnohem větší počet lidí.